Hudba ve zkratce
2016 - Kytarista a bubeník v kapele Improcore
2015 - počátek vystupování sólo s kytarou
2013 - 2016 studium na konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka, obor "písňový text a divadelní scénář"
2013 - Kytarista v kapele Zvrž
2005 - 2012 bubeník v kapele Ztrátačasu
Od začátku
Ne vždy se mi do hudebky chtělo, ale zpetně musím poděkovat rodičům, že mou hudební výchovu prosadili i přes počáteční protesty. Po klavíru jsem si už sám vybral jako další nástroj hru na bicí, a aby toho nebylo málo, od roku 2002 jsem začal hrát i na kytaru. Na základní umělecké škole Na Popelce jsem tak pravidelně docházel přes patnáct let a stal jsem se na tu dobu čestným inventářem školy.
Každý seriózní muzikant musel někdy zkoušet s kapelou v garáži. I já jsem se pravidelně scházel s kapelou Ztrátačasu v garáži u Dušků v Košířích, abychom rozvíjeli náš nový hudební žánr "shitrock". Zpětně myslím, že si naše tvorba zasloužila vzletnější označení. V každém případě zaměření každého člena kapely na jiný žánr tvořila z naší hudby koktejl, jehož nejdominantnější chutí tvořily metalové kytary.
Někdy roku 2008 jsem docela náhodou objevil své básnické střevo na divadelním soustředění. Tehdy jsme zkoušeli naši noir variaci Balady pro banditu, a bylo třeba pro moderní prostředí hry dodat i moderní texty. Během víkendového soustředění tak vznikly moje první texty, za něž se dodnes nemusím stydět. Další rozvíjení této dovednosti ale přišlo až o pět let později.
Jak už to po rozchodech občas bývá, člověk najednou přehodnotí své priority a s chutí se pouští do nových aktivit. Tak jsem se roku 2013 vyštrachal ze šuplete své texty do Balady pro banditu, přilepil je k přihlášce na Konzervatoř Jaroslava Ježka a opět se pustil do studií, tentokráte v oboru "hudební text a divadelní scénář". Od té doby se moje hudební produkce a hlavně tvorba rozjela naplno. Nejprve pár nesmělých písniček na akcích typu OPEN MIC nebo na prezentacích studentů školy a na to koncerty na Paliárce, většinou s někým ze spolužáků.
Zásadním kreativním přinosem z konzervatoře bylo mimo nasávání vědomostí od našich kantorů hlavně setkání se spolužákem Honzou Kubíkem, alias Lumíkem (viz. jeho obsáhlý profil na Bandzone). Naše cesty se již v minusti střetly na společných koncertech mé kapley Ztrátačasu a jeho kapely Katzenzungen, ale teprve na škole jsme odhalili svou společnou krevní skupinu.